Stručná historie rodu Bartoňů
Rod Bartoňů do rytířského stavu povýšil císař František Josef v roce 1912. Patří tedy k nejmladším českým šlechtickým rodům a také k těm z posledních, jímž byl šlechtický titul udělen.
Rakousko - uherská monarchie se rozpadla a vznikla Československá republika v čele s presidentem
T. G. Masarykem.
10. prosince 1918 Revoluční Národní shromáždění všechny šlechtické tituly, řády a výsady zrušilo.
Bádáním v rodové genealogii Bartoňů se došlo až do 16. století.
Generace rodu hospodařily na malém statku ve Žďárkách u Hronova, kde se narodilo několik generací Bartoňů. Rozmach rodu začal na počátku 19. století, kdy se narodil Josef Bartoň (23. března 1803 - 1849). Byl to velmi podnikavý člověk a když zjistil, že v Polsku je velký zájem o český kanafas, zaměstnal několik tkalců a posléze ve Vysoké Srbské u Hronova založil barvírnu a bělidlo. I přes mnohé neúspěchy tak Josef položil základy, v budoucnu velmi úspěšného rodinného textilního podniku.
Po smrti Josefa Bartoně, podnik dále vedli a rozvíjeli jeho dva synové - František a Josef. Zejména druhý jmenovaný, Josef, se vlastním přičiněním vypracoval v textilním průmyslu natolik, že ke konci života vlastnil několik textilních továren a Bartoňové se stali nejbohatšími průmyslníky na Náchodsku. Jako jedni z nejbohatších lidí v celém okolí věnovali velké částky na dobročinnost - financovali stavbu sirotčince a chudobince, podporovali školy, knihovny a nejrůznější kulturní a umělecké projekty.
Za svou všeobecně prospěšnou činnost byl Josef Bartoň poctěn mnoha vyznamenáními, z nichž největším bylo povýšení do šlechtického stavu dne 17. června 1912.
Osm let před svou smrtí, se tak stal rytířem Bartoněm z Dobenína.
(Podrobnosti o predikátu
z Dobenína,
naleznete ZDE)
V jeho erbu se objevily tkalcovské člunky, které symbolizovaly původ jeho úspěchu. Ještě před povýšením do šlechtického stavu, v roce 1908, se Bartoňové rozhodli pro zakoupení rodového sídla.
Náchodský zámek byl nedostupný, tak odkoupili od původních majitelů zanedbaný objekt
barokního zámku v blízkém Novém Městě nad Metují. Po náročných opravách se zámek stal rodovým sídlem a Bartoňové ho vlastnili až do jeho znárodnění v roce 1948. V roce 1992 jim byl novoměstský majetek v restituci opět navrácen.
Krátce z historie zámku v Novém Městě nad Metují
Na mohutném útesu obtékaném ze tří stran řekou Metují, na místě bývalého hradiště, nechal postavit v roce 1501
Jan Černčický z Kácova, Černčic a Krčína gotický hrad. Po velkém požáru města prodal v roce 1527 panství pánům z Pernštejna, kteří se zasloužili o renesanční přestavbu jak zámku, tak města. Zámek znovu upravil v roce 1588 nový majitel -
rod Stubenbergů.
K barokní přestavbě došlo za majitele hraběte Waltera Leslieho. Rod Leslie držel zámek a panství až do roku 1802. Dalšími majiteli byli dědicové rodu Leslie, Dietrichstein a Lichtenstein, od kterých chátrající objekty zakoupili bratři
Josef a Cyril Bartoňové (1908). V letech 1909 až 1915 byla provedena stavební úprava zámecké budovy i zahrady podle návrhů
architekta Dušana Jurkoviče. Vznikla krásná čtyřkřídlá dvoupatrová stavba s renesančním ochozem a mohutnou věží, zvanou Máselnice.
Dobová reklama JUDr.Václava Bartoně - Dobenína (1941)
Zpracováno dle článku V jejich erbu jsou tkalcovské člunky (www.druidova.mysteria.cz) a oficiálních stránek Zámku Nové Město nad Metují.
Obrázek z návštěvy T.G.Masaryka převzat z oficiálních stránek zámku.
Obrázek barevného erbu zveřejněn s laskavým svolením autora kresby "Bivoje" http://heraldikus.wz.cz
Obrázek majitele zámku Josefa Mariana Bartoně-Dobenína převzat z časopisu Náchodský SWING 06/10
Uvedený obsah na stránkách podléhá licenci Creative Commons. Uvádějte prosím autora a nevyužívejte dílo komerčně. Děkuji.
