Norští vojáci v letech 1930 - 40

Na sklonku 19. století se obnovují rozhořčené spory se Švédskem, protože Norové se už nehodlají smiřovat s rolí podřízených partnerů.

Konflikt v zahraničních záležitostech se pak ještě vystupňoval, když Oskar II. odmítl podepsat stortingem schválený zákon o pasových a konzulárních záležitostech. Prostřednictvím plebiscitu se pak Norové rozhodli, že vypoví unii se Švédy. Těm nezbylo než tomuto norskému požadavku vyhovět, takže od podepsání smlouvy v Karlstadu (došlo k němu roku 1905) je Norsko opět samostatný stát.

Za 1. světové války zůstalo Norsko neutrální, ale ztratilo v důsledku bezohledné německé ponorkové války značnou část své obchodní flotily, která dopravovala zboží na objednávky spojenců.

Roku 1920 se stalo Norsko členem Společnosti národů a téhož roku získalo svrchovanost nad Špicberkami (Svalbard).

Armádou Norska byla v té době Národní milice. Vojenská služba byla povinná a universální, povinnost bránit vlast trvala mezi osmnácti, až šestapadesáti lety. Muži byli povoláváni v jednadvaceti letech a prvních 12 let byli zařazeni do základních jednotek. Následujících 12 let příslušeli do jednotek obranných a zbylá léta do pětapadesátého roku věku byli vedeni jako záloha.

Počáteční výcvik byl veden rekrutovací školou:

•   48 dní pěchota a pevnostní dělostřelectvo
•   62 dní horské baterie
•   72 dní inženýrské sbory
•   92 dní polní dělostřelectvo
• 102 dní jezdectvo

Jakmile byly kurzy dokončeny, přešli všichni do svých jednotek, ke kterým již od samého počátku příslušeli. Zde prošli ještě posledním třicetidenním výcvikem. Cvičení které v následujících letech absolvovali, se skládalo z 80 dní rozdělených do druhého, třetího a sedmého roku od nástupu.

! Mimořádná příležitost !

Pro všechny sběratele a badatele, zde nabízím možnost stáhnutí všech obrazových tabulí této zajímavé a málo dostupné příručky ve vyšším rozlišení. (610 x 980 px)