Zeměbranecké pěší pluky (od r. 1889)

• stříbrné knoflíky s arabskými čísly 1 - 37
• knoflíky s číslem jednotky nosilo mužstvo na náramenících blůzy (Waffenrock), důstojníci měli blůzu bez nárameníků a číslo jednotky se nacházelo na knoflících k zapínání.

Pro vytvoření pluků, bylo nejdříve nutno udělat několik důležitých kroků. Tím prvním bylo zřízení domobrany (k.k. Landsturm), k čemuž došlo v roce 1886 (i když se zpočátku jednalo pouze o materiálovou a evidenční agendu).

 

Následoval krok druhý, kdy tato nová složka převzala úkoly v průběžném cvičení osob, které z jakýchkoliv důvodů nebyly zařazeny k prezenční službě v žádné složce branné moci.

 

Vývoj pokračoval třetím krokem, kdy se začala - hlavně pro pány z generálního štábu - rýsovat velmi lákavá možnost využít vzniklé zeměbranecké prapory jako pravidelnou lehkou pěchotu.

 

Následovalo prodloužení prezenční služby na 12 měsíců, což se stalo úpravou branného zákona v roce 1889 (později byla prodloužena, shodně s armádní pěchotou až na 24 měsíců).

 

Zároveň také byla pro zeměbranu zřízena náhradní záloha, v které do ní zařazení odvedenci vykonávali prezenční službu v délce původních osmi týdnů.

Předlitavská zeměbrana byla rozdělena do 39 doplňovacích odvodů a začala (stejně jako společná armáda) dostávat pravidelný kontingent branců 10.000 mužů ročně, schvalovaný Říšským sněmem na 10 let – tzv. decentát (netýkalo se Tyrol a Vorarlberska, kde platil jiný status).

 

Tento stav platil až do roku 1912, kdy byl, další úpravou zákona počet branců značně navýšen.

A teprve až po těchto krocích, tedy na jaře roku 1889, bylo možno začít podnikat kroky k začlenění praporů do plukovní organizace.

 

První zmínky o plukovní organizaci předlitavské zeměbrany, začaly pronikat na veřejnost na jaře roku 1889 ve formě novinových článků, které také později podrobně a zcela legálně rozkryly celou novou plukovní organizaci. Celkem bylo v Předlitavsku postaveno 23 zeměbraneckých pěších pluků, které fungovaly jako taktický stupeň.

 

Prapory v nich zařazené, si totiž udržely své číslování a ekonomickou nezávislost, stejně jako své vazby na magistráty mírových posádek.

Jednotlivé prapory si zachovaly i svou evidenci zeměbranců a domobranců, v organizačním schématu nově vytvořených pluků však chyběl náhradní prapor. Nově vzniklé plukovní štáby měly v době míru pouze kontrolní a sjednocující funkci a do mírového života zeměbraneckých garnizon zasahovaly jen minimálně.

 

Od října 1898 pak začala probíhat jeho rozsáhlá reorganizace, která byla ukončena k 1. říjnu 1899. Teprve po postavení zeměbraneckých pluků mohly vznikat vyšší taktické stupně velení – zeměbranecké brigády a divize.

Vážení kolegové, sběratelé a badatelé   pokud máte knoflík, jehož číslo mi chybí a tudíž není pod tabulkou zobrazen, mám velký zájem na jeho získání. Protihodnotou mohu nabídnout výběr z jiných číslovaných rakouských pluků a praporů včetně mnoha dalších uniformních knoflíků. U těchto pluků mi chybí velký stříbrný knoflík s arabským číslem 33

Přehled zeměbraneckých pěších pluků, včetně používaných knoflíků

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Uvedený obsah na stránkách podléhá licenci Creative Commons. Uvádějte prosím autora a nevyužívejte dílo komerčně. Děkuji.