Buttons in detail
Czech nobilityThe Austro-Hungarian empireGerman empireBelgian kingdomFrench empire
Vyhledávání
Homepage / Buttons in detail / The Austro-Hungarian empire / Zemská četnická velitelství (od r. 1866)
Zemská četnická velitelství (od r. 1866)
Zemská četnická velitelství (od r. 1866)
Landesgendarmeriekommanden Nr. 1 - 14
- zlaté knoflíky s arabskými čísly 1 - 14
- knoflíky s číslem jednotky nosilo mužstvo na náramenících blůzy, důstojníci měli blůzu bez nárameníků a číslo jednotky se nacházelo na knoflících k zapínání.
Četnictvo, jako vojensky organizovaný, jednotný bezpečnostní sbor,
byl zřízen 18.1.1850 vládním nařízením císaře Františka Josefa I. dle lombardsko - benátského vzoru.
Organizace četnictva v letech 1850-1860
Roku 1850 bylo vytvořeno 16 četnických pluků, jejichž úkolem bylo zajišťovat bezpečnostní službu na území celé monarchie. Tento počet se změnil již v roce 1854 (na 19 pluků) a po ztrátě Lombardie (v roce 1859) se opět snížil na konečných 18 pluků.
Pluky byly označovány názvem teritoria, kde zrovna působily. Do roku 1860 existovaly na českém území dva pluky - v Čechách to byl pluk Gendarmerie Regiment Nr. 2 für Böhmen a na Moravě a ve Slezsku Gendarmerie Regiment Nr. 3 für Mähren und Schlesien.
V každém pluku bylo přibližně 1000 mužů a dále se dělil na eskadrony, křídla, čety a sekce. V čele celého sboru stál generální inspektor četnictva.
Reorganizace četnictva po roce 1860
Reorganizace četnictva v roce 1860 s sebou přinesla značné změny. Zásadní byla ta, že počet četnických pluků klesl z původních 19 na pouhých 10 pro celou monarchii, což znamenalo úbytek můžů z 19 000 na pouhých 8000.
Pro České země to znamenalo, že zde nebyly již dva pluky, ale jen jeden pro obě území dohromady.
Změnou prošla i vnitřní struktura četnických pluků. Ty se po reformě nyní dělily jen na křídla, čety a stanice.
Na počátku roku 1866 bylo četnictvo reorganizováno opět. Změna spočívala v tom, že četnické pluky byly zrušeny a nahrazeny zemskými četnickými velitelstvími, kterých vzniklo 15. Co se týče soudní pravomoci, spadalo četnictvo nyní pod pravomoc vojenských zemských a posádkových soudů.
Rozpad monarchie v roce 1867, měl za následek i rozdělení četnictva na dvě na sobě nezávislé části - předlitavské a zalitavské.
Předlitavské četnictvo
Oficiální název předlitavského četnictva zněl císařsko - královské četnictvo a od roku 1868 bylo nově podřízeno rakouskému ministerstvu pro zemskou obranu. V roce 1873 proběhla jedna z posledních organizačních změn předlitavského četnictva, která spočívala ve zvýšení počtu zemských četnických velitelství z původních 7 na 14.
Další změnou byl zákon z roku 1876, který vyňal četnictvo ze svazku s armádou.
V tomto roce také proběhlo přečíslování zemských četnických velitelství. Dostaly průběžná čísla od 1 do 14. O bezpečnost v Čechách se staralo velitelství č. 2 se sídlem v Praze, na Moravě velitelství č. 4 sídlící v Brně a ve Slezsku velitelství č. 10 z Opavy.
Sídlo zemského četnického velitelství se nacházelo v sídle zemského správního úřadu. Pod zemská četnická velitelství spadala jednotlivá velitelství oddělení. Velitelství oddělení měla na starosti jednotlivá okresní četnická velitelství, která byla umístěna v sídlech okresních hejtmanství.
Do čela těchto okresních velitelství byli postaveni strážmistři. Okresním velitelstvím podléhaly jednotlivé stanice, které vedl závodčí. Tyto stanice se skládaly z 2 - 16 mužů.
Zalitavské četnictvo
Na rozdíl od Předlitavska, bylo v Zalitavsku roku 1867 četnictvo zrušeno. Zajištění bezpečnostní služby tedy následně přešlo do kompetencí zemských a místních úřadů. Toto se však netýkalo Chorvatska - Slavonie a Sedmihradska, kde zůstalo četnictvo zachováno.
K obnovení četnictva na celém území Uher došlo až roku 1881 a oficiální název zněl Královské uherské četnictvo. Zalitavské četnictvo zajišťovalo bezpečnost na celém území Uher kromě hlavního města, kde se o bezpečnost starala státní policie.
|
Vážení kolegové, sběratelé a badatelé
pokud máte knoflík, jehož číslo mi chybí a tudíž není pod tabulkou zobrazen, mám velký zájem na jeho získání. Protihodnotou mohu nabídnout výběr z jiných číslovaných rakouských pluků a praporů včetně mnoha dalších uniformních knoflíků.
Z těchto zemských četnických velitelství mi chybí velké zlaté knoflíky s arabskými čísly 3, 5 a 12 |
Přehled zemských četnických velitelství, včetně používaných knoflíků
Landesgendarmeriekommando Nr. 1 für Niederösterreich
|
|
| Datum vzniku: | 1873 |
| Sídlo štábu: | Wien (Vídeň) |
Velitelství četnického oddělení v roce 1906: |
|
| Nr. 1 | Wien (Vídeň) |
| Nr. 2 | Wien (Vídeň) |
| Nr. 3 | Krems (Kremže) |
| Nr. 4 | St. Pölten (Svatý Hypolit) |
| Nr. 5 | Wiener Neustadt (Vídeňské Nové Město) |
| Nr. 6 | Korneuburg |
| Nr. 7 | Mistelbach |
| Nr. 8 | Amstetten |
| Nr. 9 | Mödling |
| Nr. 10 | 1914 Gmünd |
Landesgendarmeriekommando Nr. 2 für Bohmen
|
|
| Datum vzniku: | 1866 |
| Sídlo štábu: | Prag (Praha) |
Velitelství četnického oddělení v roce 1906: |
|
| Nr. 1 | Prag (Praha) |
| Nr. 2 | Leitmeritz (Litoměřice) |
| Nr. 3 | Budweis (České Budějovice) |
| Nr. 4 | Jicin (Jičín) |
| Nr. 5 | Pilsen (Plzeň) |
| Nr. 6 | Caslau (Čáslav) |
| Nr. 7 | Eger (Cheb) |
| Nr. 8 | Reichenberg (Liberec) |
| Nr. 9 | Kladno (Kladno) |
| Nr. 10 | Karlsbad (Karlovy Vary) |
| Nr. 11 | Teplitz (Teplice) |
| Nr. 12 | Pisek, 1914 Chrudim (Písek, 1914 Chrudim) |
| Nr. 13 | Komotau, 1914 Beneschau (Chomutov, 1914 Benešov) |
| Nr. 14 | Königgrätz, 1914 Pisek, (Hradec Králové, 1914 Písek) |
| Nr. 15 | Böhmisch Leipa (Česká Lípa) |
| Nr. 16 | Klattau (Klatovy) |
| Nr. 17 | Pribram (Příbram) |
| Nr. 18 | Trautenau (Trutnov) |
| Nr. 19 | Chrudim, 1914 Königgrätz (Chrudim, 1914 Hradec Králové) |
| Nr. 20 | Königliche Weinberge, 1914 Prag (Král. Vinohrady, 1914 Praha) |
| Nr. 21 | Tabor (Tábor) |
| Nr. 22 | Prachatitz (Prachatice) |
| Nr. 23 | 1914 Komotau (Chomutov) |
| Nr. 24 | 1914 Jungbunzlau (Mladá Boleslav) |
| Nr. 25 | 1914 Marienbad (Mariánské Lázně) |
| Nr. 26 | 1914 Nachod (Náchod) |
| Nr. 27 | 1914 Landskron (Landškroun) |
| Nr. 28 | 1914 Neuhaus (Jindřichův Hradec) |
| Nr. 29 | 1914 Brüx (Most) |
Landesgendarmeriekommando Nr. 3 für Tirol und Vorarlberg
|
|
| Datum vzniku: | 1886 |
| Sídlo štábu: | Innsbruck (Inšpruk) |
Velitelství četnického oddělení v roce 1906: |
|
| Nr. 1 | Innsbruck (Inšpruk) |
| Nr. 2 | Trient (Trento) |
| Nr. 3 | Bozen (Bolzano) |
| Nr. 4 | Innsbruck (Inšpruk) |
| Nr. 5 | Bregenz, 1914 Bozen (Břežnice, 1914 Bolzano) |
| Nr. 6 | Bruneck |
| Nr. 7 | Rovereto, 1914 Bregenz (Rovereto, 1914 Břežnice) |
| Nr. 8 | Meran (Merano) |
| Nr. 9 | 1914 Riva (Riva del Garda) |
| Nr. 10 | 1914 Rovereto |
Landesgendarmeriekommando Nr. 4 für Mähren
|
|
| Datum vzniku: | 1873 |
| Sídlo štábu: | Brünn (Brno) |
Velitelství četnického oddělení v roce 1906: |
|
| Nr. 1 | Brünn (Brno) |
| Nr. 2 | Olmütz (Olomouc) |
| Nr. 3 | Znaim (Znojmo) |
| Nr. 4 | Brünn (Brno) |
| Nr. 5 | Kremsier (Kroměříž) |
| Nr. 6 | Mährisch Ostrau (Ostrava) |
| Nr. 7 | Iglau (Jihlava) |
| Nr. 8 | Ung. Hradisch (Uherské Hradiště) |
| Nr. 9 | Mährisch Weißkirchen (Hranice na Moravě) |
| Nr. 10 | Mährisch Schönberg (Šumperk) |
| Nr. 11 | Mährisch Trübau (Moravská Třebová) |
| Nr. 12 | Brünn (Brno) |
Landesgendarmeriekommando Nr. 5 für Galizien
|
|
| Datum vzniku: | 1873 |
| Sídlo štábu: | Lemberg (Lvov) |
Velitelství četnického oddělení v roce 1906: |
|
| Nr. 1 | Lemberg (Lvov) |
| Nr. 2 | Krakau (Krakov) |
| Nr. 3 | Rzeszów (České Budějovice) |
| Nr. 4 | Przemysl (Přemyšl) |
| Nr. 5 | Tarnopol (Ternopil) |
| Nr. 6 | Stanislau (Stanislavov) |
| Nr. 7 | Sambor (Sambir) |
| Nr. 8 | Tarnów (Tarnov) |
| Nr. 9 | Neusandez (Nový Sadec) |
| Nr. 10 | Buczacz, 1914 Czortków (Bučač, 1914 Czortków) |
| Nr. 11 | Kolomea (Kolomyja) |
| Nr. 12 | Wadowice |
| Nr. 13 | Jaroslau (Jarosław) |
| Nr. 14 | Zloczów |
| Nr. 15 | Rawa Ruska, 1914 Zolkiew (Rawa Ruska, 1914 Žovkva) |
| Nr. 16 | Stryj |
| Nr. 17 | Tarnobrzeg |
| Nr. 18 | Brody, 1914 Podgórze |
| Nr. 19 | Brzezany |
| Nr. 20 | Biala |
| Nr. 21 | Bochnia |
| Nr. 22 | Jaslo |
| Nr. 23 | Kolbuszowa, 1914 Mielec |
| Nr. 24 | Sanok |
| Nr. 25 | Sokal |
| Nr. 26 | Husiatyn, 1914 Borszczów (Husiatyn, 1914 Borščiv) |
| Nr. 27 | Zaleszczyki |
| Nr. 28 | Podgórze, 1914 Brody |
| Nr. 29 | 1914 Gródek Jagiellonski (Gródek) |
| Nr. 30 | 1914 Strzyzów |
| Nr. 31 | 1914 Drohobycz (Drohobyč) |
| Nr. 32 | 1914 Buczacz (Bučač) |
| Nr. 33 | 1914 Brzesko |
| Nr. 34 | 1914 Rawa Ruska |
| Nr. 35 | 1914 Podwoloczyska |
| Nr. 36 | 1914 Chrzanów |
Landesgendarmeriekommando Nr. 6 für Steiermark
|
|
| Datum vzniku: | 1873 |
| Sídlo štábu: | Graz (Štýrský Hradec) |
Velitelství četnického oddělení v roce 1906: |
|
| Nr. 1 | Graz (Štýrský Hradec) |
| Nr. 2 | Graz (Štýrský Hradec) |
| Nr. 3 | Marburg (Marburk) |
| Nr. 4 | Leoben (Lubno) |
| Nr. 5 | Leibnitz, 1914 Cilli (Leibnitz, 1914 Celje) |
| Nr. 6 | Cilli, 1914 Leibnitz (Celje, 1914 Leibnitz) |
| Nr. 7 | Judenburg |
| Nr. 8 | Pettau (Ptuj) |
| Nr. 9 | Bruck an der Mur |
| Nr. 10 | Radkersburg (Bad Radkersburg) |
Landesgendarmeriekommando Nr. 7 für Küstenland
|
|
| Datum vzniku: | 1873 |
| Sídlo štábu: | Triest (Terst) |
Velitelství četnického oddělení v roce 1906: |
|
| Nr. 1 | Triest (Terst) |
| Nr. 2 | Görz (Gorice a Gradiška) |
| Nr. 3 | Pola (Pula) |
| Nr. 4 | Triest (Terst) |
| Nr. 5 | Görz (Gorice a Gradiška) |
| Nr. 6 | Mitterburg (Pazin) |
Landesgendarmeriekommando Nr. 8 für Oberösterreich
|
|
| Datum vzniku: | 1876 |
| Sídlo štábu: | Linz (Linec) |
Velitelství četnického oddělení v roce 1906: |
|
| Nr. 1 | Linz (Linec) |
| Nr. 2 | Linz (Linec) |
| Nr. 3 | Ried (Ried im Innkreis) |
| Nr. 4 | Wels |
Landesgendarmeriekommando Nr. 9 für Dalmatien
|
|
| Datum vzniku: | 1867 |
| Sídlo štábu: | Zara (Zadar) |
Velitelství četnického oddělení v roce 1906: |
|
| Nr. 1 | Zara (Zadar) |
| Nr. 2 | Spalato (Split) |
| Nr. 3 | Cattaro (Kotor) |
| Nr. 4 | Ragusa |
| Nr. 5 | Sebenico (Šibenik) |
| Nr. 6 | Sinj, 1914 Makarska |
| Nr. 7 | Castelnuovo |
| Nr. 8 | Zara (Zadar) |
Landesgendarmeriekommando Nr. 10 für Schlesien
|
|
| Datum vzniku: | 1876 |
| Sídlo štábu: | Troppau (Opava) |
Velitelství četnického oddělení v roce 1906: |
|
| Nr. 1 | Troppau (Opava) |
| Nr. 2 | Jägerndorf (Krnov) |
| Nr. 3 | Freistadt, 1914 Polnisch Ostrau (Cáhlov, 1914 Polská Ostrava) |
| Nr. 4 | Teschen (Těšín) |
Landesgendarmeriekommando Nr. 11 für Salzburg
|
|
| Datum vzniku: | 1876 |
| Sídlo štábu: | Salzburg (Solnohrad) |
Velitelství četnického oddělení v roce 1906: |
|
| Nr. 1 | Salzburg (Solnohrad) |
| Nr. 2 | Salzburg (Solnohrad) |
Landesgendarmeriekommando Nr. 12 für Krain
|
|
| Datum vzniku: | 1873 |
| Sídlo štábu: | Laibach (Lublaň) |
Velitelství četnického oddělení v roce 1906: |
|
| Nr. 1 | Laibach (Lublaň) |
| Nr. 2 | Laibach (Lublaň) |
| Nr. 3 | Rudolfswert (Novo Mesto) |
| Nr. 4 | 1914 Gottschee (Kočevje) |
| Nr. 5 | 1914 Laibach (Lublaň) |
Landesgendarmeriekommando Nr. 13 für Bukowina
|
|
| Datum vzniku: | 1873 |
| Sídlo štábu: | Czernowitz (Černovice) |
Velitelství četnického oddělení v roce 1906: |
|
| Nr. 1 | Czernowitz (Černovice) |
| Nr. 2 | Radautz (Rădăuți) |
| Nr. 3 | Suczawa (Suceava) |
| Nr. 4 | Kimpolung (Câmpulung Moldovenesc) |
| Nr. 5 | Wiznitz (Wyschnyzja) |
Landesgendarmeriekommando Nr. 14 für Kärnten
|
|
| Datum vzniku: | 1873 |
| Sídlo štábu: | Klagenfurt (Celovec) |
Velitelství četnického oddělení v roce 1906: |
|
| Nr. 1 | Klagenfurt (Celovec) |
| Nr. 2 | Klagenfurt (Celovec) |
| Nr. 3 | Villach (Bělák) |
| Nr. 4 | 1914 Villach (Bělák) |
Text o četnictvu zpracován dle práce Jany Dohnalové - Historie a vývoj četnictva od roku 1848 do 30. let 20. století v proměnách habsburské monarchie. Barevná fotografie uniformy uveřejněna s laskavým svolením Mag. Michaela R. Lorenze - www.mlorenz.at, černobílé fotografie z http://ah.milua.org
I would like to dedicate this website to my father, who founded the collection in 1974 and also to my mother for her great patience with us both collectors, she had to care for...
