Jan Egon Kolowrat Krakowský-Libštejnský
Uniform buttons - webside collectors buttons
Jan Egon Kolowrat Krakowský-Libštejnský
Erb Kolowratů Krakowských - Libštejnských

Stručná historie rodu Kolowratů


První zmínka o jméně Kolowrat pochází již z konce 13. století, z roku 1297. Doloženým předkem všech pozdějších pánů z Kolowrat, byl však až Albrecht z Kolowrat (1347 - 1391), jehož předkové se psali a pocházeli z vesnice Kolowraty u Průhonic a Uhříněvsi.

Při tvrzi v Kolowratech se ještě také připomíná jistý Mladota z Kolowrat, který měl jako erbovní znamení orlici - pozdější znak všech linií Kolowratů.
Livrejový knoflík
Albrecht Kolowrat byl ve službách krále Karla IV. a v letech 1361 - 1363 maršálkem jeho manželky Anny Svídnické. Byl třikrát ženat a s druhou manželkou Annou ze Slavětína měl čtyři syny: Albrechta, Mikuláše, Purkarta a Herforta, z nichž první Albrecht, byl praotcem linie Libštejnské a Krakowské. Během 14. a 15. století se rod rozdělil do osmi linií -
na Libštejnské, Kornouzské, Žehrovické, Bezdružické, Novohradské, Maštovské, Černominské a Krakowské z Kolowrat.

Do našich dob dožila jen větev poslední.
Hanuš Krakowský z Kolowrat 1794 - 1872
Dopis s podpisem Kolowrata Krakowského, hraběte Leopolda
Linie Krakowských - Liebštejnských z Kolowrat, má své jméno po hradech Krakovci a Libštejně. Tyto přídomky může tato větev rodu užívat od smrti Zdeňka Kolowrata v roce 1889, čímž se liší od nedávno zemřelého Tomáše Kolowrata, který byl jen Krakowský.

<<  Kolowrat Krakowský, hrabě Leopold, zkušený politik (1727-1809). Dopis s vlastnoručním podpisem. Vídeň, 14. 8. 1783.
Grafen Kolowrat
Grafen Kolowrat - Krakowský
Grafen Kolowrat - Liebsteinsky
Zdeněk Krakowský (1836–1892) přijel do Čech roku 1868, když musel převzít rychnovské panství. Ponořil se do pečlivého studia historie a vzorně uspořádal rodinný archiv. Po jeho smrti panství převzal Hanuš Kolowrat (1879–1955), který také patřil mezi iniciátory známé protinacistické petice českých šlechtických rodů z roku 1939.
Jan Egon Kolowrat Krakowský - Libštejnský
Jeho syn Kryštof Kolowrat (1927–1999) byl tím, kterému po válce připadlo majorátní právo. Tehdy již byla správa rychnovsko - černíkovického velkostatku vnímána spíše jako rodinná povinnost a přítěž, než jako zdroj příjmů.
V únoru 1948 se Kryštof zúčastnil protikomunistické demonstrace, strávil několik měsíců ve vazbě a pak šel rovnou k PTP.
Pracoval u Státních lesů, v tkalcovské továrně nebo také asfaltoval silnici do Hradce Králové. V roce 1953 byl zatčen a uvězněn za protistátní činnost. Po roce 1968 musel emigrovat s rodinou do Rakouska.

Současným majitelem rychnovského panství je jeho syn Jan Egon (*1958)
divide

Krátce z historie zámku v Rychnově nad Kněžnou

Dnešní vrcholně barokní podoba rychnovského zámku navazuje na starší pozdně renesanční patrový objekt a jeho ranně barokní dostavbu pravděpodobně od Domenica Orsiho z let 1676 - 1690.

Hrabě František Karel Kolowrat Libštejnský
vyzval v roce 1719 k přestavbě původního staršího šlechtického sídla Jana Blažeje Santiniho - Aichela, architekta, který již pro Kolowraty vystavěl Kolowratský palác v Praze na Malé Straně. Santiniho přestavba z první čtvrtiny 18. století dala rychnovskému zámku mimo jiné, také výrazné střechy s polopatrovými nástavci a vikýři. Impozantnost vstupního průčelí zvýraznily dvě hranolové věže, jenž byly krátkými spojovacími křídly zakomponovány do mimořádně široké jihozápadní části zámku.
Zámek v Rychnově nad Kněžnou
Santini také barokně upravil k zámku obrácené jihozápadní průčelí staršího kostela Nejsvětější Trojice a na západní straně propojil kostel krytou chodbou se zámkem.
V návaznosti na kostel byla vystavěna i budova piaristické koleje.
Dílem vrcholně barokní přestavby je i objekt jízdárny, která je vyzdobena freskami významného slezského malíře J. V. Neunhertze.

Santinimu se záměr nad očekávání povedl a Rychnovu nad Kněžnou tak přibylo charakteristické zámecké panorama.


Zpracováno dle oficiálních stránek www.kolowrat.com , článku z www.blovice.info a knihy Petra Maška -  Modrá Krev
Obrázek Jana Kolowrata Krakowského převzat z www.vasak.cz, autor Josef Vašák
Obrázek barevného erbu zveřejněn s laskavým svolením autora kresby "Bivoje" http://heraldikus.wz.cz
 
Uvedený obsah na stránkách podléhá licenci Creative Commons. Uvádějte prosím autora a nevyužívejte dílo komerčně. Děkuji.
Creative Commons
Ivo Tomas
Hradec Kralove
e-mail: uniform-buttons.com
www.uniform-buttons.com
Do you want to print the page now?
Hide some parts of page before printing
Print the page as you see it now
(this box will not be printed)
Edit before printing
Hover your mouse over some part of page, a red rectangle will appear. Click it to hide the selected content of page.