Knoflík z roku 1858, vyrobený z mince Hannoverského království (1814-1866).
Hannoverské království (německy Königreich Hannover) vzniklo v říjnu roku
1814 rozhodnutím Vídeňského kongresu. Britský král Jiří III. tak po napoleonských válkách získal zpět své hannoverské državy.
Kongres rovněž rozhodl o územní výměně s
Pruským královstvím, díky níž rozloha Hannoverska podstatně vzrostla. Personální unie se Spojeným královstvím skončila s nástupem královny Viktorie (vnučky Jiřího III.) na britský trůn v roce 1837. Zatímco podle tehdejšího britského následnického řádu nastupovala dědička na trůn v případě, že neměla žádné bratry, v Hannoversku se podle Lex Salica vztahoval přednostní nárok na trůn na širší okruh mužských příbuzných.
Hannoverským králem se tak stal Ernst August I., syn Jiřího III. Když se v roce 1866 schylovalo k
prusko-rakouské válce, pokusilo se Hannoverské království zachovat neutralitu. Při hlasování v Německém spolku 14. června však podpořilo návrh na mobilizaci spolkových vojsk proti Prusku, což o den později vedlo k vyhlášení války ze strany Pruska. Hannoverská armáda ještě zvítězila v bitvě u Langensalzy (27. června 1866),
o dva dny později však musela kapitulovat. Král Jiří V. byl zbaven trůnu a Hannoversko bylo připojeno k Prusku jako provincie.
Informace převzaty z cs.wikipedie
